Nezařazené · Tipy a recenze

Jak dopadl křest mé knihy a co mu předcházelo?

Jak jsem avizovala, ve středu 8.11. se pokřtila má první kniha Jedlé dárky. Byl to vůbec první křest na kterém jsem byla a rovnou můj. První velká akce, kterou jsem pořádala a rovnou taková velká. Vlítla jsem do toho rovnou po hlavě, stejně jako do psaní knížky. Vaz jsem si sice nezlomila, jen díky úžasným lidem, kteří přišli, ale trošku jsem se přece jen topila :). 

A protože nervozita a shon sehrály své, dost jsem toho opomněla. Chtěla bych tímto tedy nejen ukázat vám, jak křest vypadal, ale také veřejně poděkovat.

Co mě mrzí nejvíc je to, že jsem na křtu nejen že vlastně nic neřekla, i když jsem si to připravovala, ale hlavně, že jsem nepoděkovala mým rodičům a ani se s nimi nevyfotila. Moje nemocná maminka se tam dopajdala, i přesto, že jí to zabralo hodně sil a času. A toho já si nesmírně cením.  Stejně tak jsem nepoděkovala Zuzance, manželce mého bratránka, která jela z práce rovnou na křest, by se postarala o doprovodný program, kterým bylo představení a líčení kosmetiky/ou Mary Kay, byla tam ještě dávno přede mnou a odcházela mezi posledními. Tímto jim alespoň zpětně z celého srdce děkuji ♥

IMG_20171108_202805

Přípravy na křest jsem začala už v září, vyjednáváním místa a podrobnou organizací, což mě stálo fakt hodně nervů. Začala jsem připravovat i seznam hostů, výzdobu, catering.. Posílání pozvánek mi pár dní zabralo, jelikož jsem nechtěla posílat žádný hromadný email, ale chtěla jsem každému napsat osobní vzkaz. Vzhledem k místu konání jsem se nakonec s výzdobou zaměřila jen na cateringový koutek. Objednala jsem pom-poms, krásné cedulky na které jsem chtěla napsat co jaké jídlo obsahuje, vybírala jsem různé další detaily.. když to zkrátím, ve výsledku nic z toho neklaplo, i přestože jsem vše měla sebou v autě. A proč?

Catering jsem si dělala celý sama, od vymyšlení jídla, přes uvaření až po umývání nádobí. Chtěla jsem, by jídla byla buď přímo z kuchařky nebo by v ní bylo něco z kuchařky použito. Přímo podle kuchařky jsem udělala kachní rilletes, sýrové labneh kuličky, čokoládové lanýže. Do profiterolek jsem dala krém ze slaného karamelu, který v knize najdete. A stejně tak i do hráškové pěny a čokoládových cakepops jsem dala ingredience z knihy. Cake pops měli ohromný úspěch a bylo to snad to jediné, co mělo finální podobu tak, jak jsem plánovala :D. Ale vlastně celý catering měl veliký úspěch, což jsem nečekala a udělalo mi to vesmírnou radost. Můj milý Sonnentor ještě poskytl čajíky pro hosty, by měli Dobrou náladu :).

 

Nejsem ten typ co jen tak umí vylézt před lidi bez nervozity. Ba naopak, už dlouho před křtem jsem byla nervózní jak prase :D. Bála jsem se, že nebudu umět trémou mluvit, že něco neklapne.. haha. V den křtu jsem měla trému level triliarda. S cateringem jsem měla skluz a tak jsem se ani nestihla hodit do klidu.

Den D

Jsou dvě hodiny odpoledne a já teprv vše zabalila do tašek a chladících krabic. Uff, na nic jsem nezapomněla, mám vše. VŠE. I na výzdobu, spoustu věcí na dozdobení cateringu a spoustu náhradních věcí, ať už je to zlatá barva na cake pops nebo kulma na vlasy :D. Sice to zabírá v autě tolik místa, že se tam už sotva vejdu já, ale co už, hlavně že mám vše. Teď rychle nahodit na ksicht obličej, rychle se učesat a vzít si první slušný oblečení, co mi padne pod ruku, na módní přehlídku už není čas.

Bála jsem se, že nebudeme křest stíhat, že přijedu pozdě a budu panikařit a servírovat jídlo na stůl a lidi už budou chodit, ale je to cajk, je 16 h a jsme v Praze. V to jsem ani nedoufala, bo od nás do Prahy byla ta cesta děsná. Celý den slejvák jak kráva, tma, klouzavý silnice.. Hned po příjezdu do Prahy jsme vpadli do kolony. Uff, už čtvrt hodiny jedeme stylem – krok popojet, dvě minuty čekat, krok popojet, dvě minuty čekat.. No ale to přece nemůže trvat dlouho, že jo, teď už z tý kolony určitě vyjedem. Je 16.30 a já už vím, že to nemám šanci stihnout připravit, jestli okamžitě nezastavíme před místem určení. Začíná se mi dělat zle. Je mi špatně na omdlení, mám pocit že budu zvracet a polévá mě studený pot.

V 16.55 jsme na místě, je to v háji, nejradši bych se propadla někam hodně daleko a nebo utekla od všeho, ale skoro všichni lidi už jsou určitě tam a čekají. Je 17 h a křest by měl tedy oficiálně začít. Mám v autě bambilion věcí: nádobí, jídlo, zdobení, výzdobu, věcičky k servírování.. je toho tolik, že nevím čím dřív začít a propadám panice. Holky blogerky jsou ale úžasné a nenechávají mě v tom, hned několik jich přiběhne a začne pomáhat s cateringem. Ještě jednou všem moc děkuji ♥.

 

Stůl sice není tak, jak jsem si představovala, nejsem přepudrovaná ani učesaná, ale když už se pan moderátor potřetí ptá, jestli už můžeme začít, vzdávám se a souhlasím.

Všechno je tak rychlé, že se vůbec nestačím rozkoukávat. Pan moderátor je úžasný, knížku představuje velmi přirozeně a udělá z toho neškrobenou, neformální záležitost, jakoby mě ani neviděl prvně, ale znal dlouho. Začne vyzývat přítomné v hledišti, ať mi pokládají otázky, z toho trochu znervózním, ale vlastně je to strašně fajn, všichni jsou moc milí a já si ty otázky kupodivu užívám. Odpovídám na to, jak jsem se k napsání knihy dostala, jak dlouho kniha vznikala, o čem by teoreticky byl druhý díl a mnohé další.

 

Než se naděju, je tu konec. Proboha, na mě se nemůže takhle rychle! 😀 V rychlosti se tedy ještě všem omluvím za mé zdržení v koloně a víc neříkám, jsem tak mimo, že normálně uvažovat mi moc nejde. Slova se ujímají komotry, nejdřív Evička a pak Ivanka. Obě mají nádherný proslov a jde se na věc. Křtít jsem chtěla něčím netradičním a něčím, co mi moje miminko neopatlá. Zvolila jsem druh cukru, který je i v pokřtěné kuchařce.

Je po všem a přede mnou najednou fronta lidí. Pro někoho možná malá, pro mě neuvěřitelně dlouhá. Jdou mi gratulovat a chtějí podpis do knížky. Můj podpis! Dost podpisů už jsem rozdala při odesílání knížek, ale tohle je něco jiného, najednou je přede mnou reálný člověk a reálně se mu mám podepsat. Totální úlet prostě :D. Pak už jsem se snažila s každým prohodit alespoň pár slov a než jsem se nadála, musela jsem začít sklízet, poněvadž se blížila zavíračka knihkupectví. Všechno bylo tak moc rychlé!

I když moje dyzajnová vize byla trošku jiná, neřekla a neudělala jsem všechno co jsem chtěla, tak to byl naprosto boží večer díky všem přítomným, kteří vytvořili neuvěřitelně krásnou atmosféru. Jsem strašně ráda, za každého, kdo tam ten podvečer BYL.  Love my job ♥

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Za fotky moc děkuji kmotřičce Evičce z blogu Moje barevná kuchyně a neteři Šárce ♥

Za výborné čaje pro hosty děkuji firmě Sonnentor

 

Reklamy

2 thoughts on “Jak dopadl křest mé knihy a co mu předcházelo?

  1. Knížka se moc povedla, líbí se každému, kdo jí v mém okolí viděl. A křest, jak je vidět, také dopadl na 1*. Jen škoda, že pro nás byl v nevyhovujícím termínu. Tak alespoň takto děkuji za zprostředkování a ještě jednou moc gratuluji a budu se těšit na „sourozence“. Jarka

    To se mi líbí

Přidat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.